Po krátkém zahájení přehlídky, na kterém přivítala účastníky místostarostka města Nové Strašecí RNDr. Libuše Vosátková a ředitel Gymnázia J. A. Komenského Nové Strašecí Mgr. Richard Spiegl, začalo první představení.
Šest dívek, nejspíše střední školou povinných, v půlhodinovém představení demonstrovalo divákům svůj problém – nedostatek času. Šest různých charakterů, velká vybavenost pohybová, mluvní, skupinová souhra. Šest víceméně uzavřených světů. Každý z nich předvedl svůj sen v podobě „to by bylo skvělý, kdybych…“ – vyhrála závody, napsala písemku z fyziky za jedna a klidně podvodem, všechny své povinnosti dokázala předelegovat na někoho jiného, atd. Jen jedna dívka, třídní „šprtka“, která za všechny ostatní napsala referáty, vyhotovila prezentace, naskenovala sešity…, měla sen o tom, že každý si plní své povinnosti bezezbytku a zkonstatovala, že „to by bylo divný“. Studentky vyslovily nahlas, že ačkoliv se to „dospělým“ nezdá, i ony mají problém s časem a vidí ho jako závažný.
Rozborový seminář o představení trval dvakrát tak dlouho jako představení samo. Bylo o čem mluvit. Divácké zážitky z dobrého zvládnutí práce na jevišti, charakteristiky postav, dokonalá práce s rekvizitou (napadlo vás někdy, že by židle mohla věrohodně posloužit jako řasenka?). Otevření tématu, které vnímají aktéři jako důležité. Ale také absence zvratu, změny, dramatické situace. Hudba pomáhající situaci, hudba ilustrující.
Z rozboru vyplynulo, že představení se divákům většinově opravdu líbilo, zaujalo je. Ale když se lektoři snažili diskutéry rozmluvit, moc se to nedařilo. Někde bude asi zakopán pes – i přes ten příjemný a zajímavý divácký zážitek.